Patří reflexní terapie do 21. století?

Nejdříve se budeme věnovat nejstarší historii.

Kořeny reflexních masáží bychom mohli hledat v oblastech dnešní Číny, Vietnamu a Indie již ve 4. či dokonce 5. tisíciletí před naším letopočtem.

Zde se zřejmě ve stejném období objevuje reflexní terapie i akupunktura. Co bylo dřív a zda nejdříve v Číně či Vietnamu, o tom se stále vedou spory.

Základní kniha čínského lékařství Nej-Ting uchovává i první známý písemný doklad o reflexní masáži. Za autora této knihy je pokládán legendární „Žlutý císař“ Chuang-Ti, který žil ve 3. tisíciletí před Kristem.

Z Číny vyvezl znalosti o reflexní terapii do Evropy až cestovatel Marco Polo na přelomu 13. a 14. století.

Teď se ale přesuneme více na západ, do starověkého Egypta v období kolem roku 2330 před naším letopočtem.

Zde se ve městě Saggara nachází hrobka Ankhmahora, známá jako Lékařova hrobka, s nástěnnou malbou, která zobrazuje reflexní ošetření rukou a nohou.

Z hieroglyfů u malby byl rozluštěn nápis: “Neubliž mi” a odpověď lékaře: “Budu činit tak, abys mne velebil.” Z Egypta se pak tato znalost zřejmě rozšířila do ostatních částí světa v období římského impéria.

Cesta k počátkům reflexologie pokračuje zpět na východ, do Indie. Mezi lety 1500 až 1000 před naším letopočtem tam byly literárně ztvárněny dosud ústně podávané Védy.

V části Ajurvédy, vědy o životě, poznamenal chirurg Suršuta:

“Reflexní masáž osvěžuje tělo, cévy, pokožku a klouby, také posiluje nervy, vyvolává blahý pocit zdraví, čistoty a štěstí.”

Vyslovil tak zřejmě dodnes platící podstatu oblíbenosti masáží. Je zajímavé, že Suršuta přímo identifikoval citlivé body na lidském těle, tzv. marmické body, jejichž poraněním je možné způsobit i smrt.

Na závěr naší cesty po dějinách reflexních masáží ve starém světě nemůžeme opomenout ani původní obyvatele Severní a Jižní Ameriky. Říká se, že znalost pochází především od Inků, u kterých byla reflexologie spojena s náboženskými obřady. Od těch se pak šířila dále na sever.

Jak vidíte, reflexní masáže provází lidstvo od nepaměti.

 

Je to už několik let, kdy jsem jezdila na kurz reflexní terapie. Kromě páteře a obličeje jsme se hlavně zaměřovali na chodidla. Byli jsme různorodá skupina. Jedna paní z Ruska, pak maséři a terapeuti a také jeden lékař. To, co jsme se naučili, jsme pak doma procvičovali. A jak to tak chodí, někdo více a jiný zase méně. Nicméně náš pan doktor procvičoval opravdu poctivě. Když jsme se znovu sešli, měli jsme se podělit o své poznatky. Všichni jsme byli dost překvapení z výsledků, které měl za pouhé tři týdny náš lékař. Měl několik dioptrií a poté, co si začal promačkávat chodidla, se jeho oči výrazně zlepšily. Jen měl teď dilema. Se silnými brýlemi viděl špatně, ale bez nich také. Začal zvažovat, zda si má zajít na slabší brýle a pokračovat v reflexní terapii anebo přestat a nechat oči, aby se opět vrátily na původní dioptrie. Nakonec došel k závěru, že nemá čas si zajít na oční a kurz ani nedokončil.

Naše tělo je jeden velký úžasný mechanismus. Dejme mu šanci. Chce to kurz a pak už jen trochu času. V případě zájmu Vás reflexní zóny ráda naučím.

Přeji hezký den 🙂